Tento výbor z esejů Josepha Epsteina – představující ovšem jen zlomek z jeho rozsáhlé tvorby – je veden snahou ukázat šíři a pestrost autorových zájmů. Čtenář v něm nalezne tři základní tematické okruhy.

První se vytvářel v závislosti na Epsteinově povolání univerzitního učitele literatury. Jeho znalosti i přehled zejména americké literární produkce staršího i novějšího data jsou famózní. Epstein nám ukazuje, do jaké hloubky lze číst a přemýšlet o přečteném. Druhý je utvořen z jeho celoživotní snahy pochopit řeckou a římskou literární a kulturní tradici včetně latiny. To dokládají nejen rozbory děl autorů jako Hérodotos a Tacitus, ale i Epsteinova touha o proniknutí do tajů latinského jazyka. Třetí okruh je založen na jeho zájmu o věci veřejné. Epstein je „ze staré školy“ a nehodlá se přizpůsobovat módním trendům, například politické korektnosti a cancel kultuře. Je však zapotřebí dodat, že jeho politická nekorektnost je chytrá, kultivovaná a vtipná. Vtip ostatně netvoří v Epsteinově díle nějaký ornament, je bytostnou součástí jeho uvažování i psaní. Tento humor svou kreativitou připomene českému čtenáři jiného brilantního anglicky píšícího esejisty – G. K. Chestertona.

Joseph Epstein, vynikající americký esejista a spisovatel, se narodil v roce 1937 v Chicagu, vystudoval univerzitu v témže městě, v letech 1972–2002 byl lektorem angličtiny a akademického psaní na Northwestern University. Od roku 1975 do roku 1997 byl editorem časopisu The American Scholar. Své původně časopisecky publikované esejistické, literární i odborné texty vydal v několika knižních souborech; z poslední doby jsou to např. sbírky esejů Essays in Biography, 2012, A Literary Education and Other Essays, 2014, The Ideal of Culture: Essays, 2018. Joseph Epstein patří ke spisovatelům, kteří svými texty vyvolávají celoamerické diskuse a jejich ohlas je slyšet i v západní Evropě. Platí to například o jeho zásadním eseji s názvem Kdo zabil poezii?, který se stal východiskem pro společenskou debatu o významu a rozšíření tohoto žánru. K jeho zásadním tématům patří nejen problémy literatury, jejího vnímání čtenáři a proměn jejího společenského významu, ale také důležité společenské otázky (podoba vysokého školství, liberální kurikulum, změny v chápání demokracie, spory současného konzervativního a liberálního náhledu na svět a člověka).

Vydavatel: CENTRUM PRO STUDIUM DEMOKRACIE A KULTURY